jaruš: Nojo no, ani já si předešlý článek nepřečetla.
A nač vlastně blog, který nikdo nečte, nač se svěřovat nikomu, proč nemůžou vědět ti, kterým na tobě záleží co se stebou děje? Ale jestli máš potřebu se někomu vypovídat, proč to všechno neřekneš pánu Bohu? On teda stejně všechno ví, ale když to potřebuješ ze sebe dostat ven, tak je to nejlepší řešení. Má to tu výhodu, že nemusíš nic psát a nemusíš dokonce ani mluvit nehlas. Víš to, že jsem věřící a mám to vyzkoušené, je to bezva terapie a zabírá.