je Černá růže?
Je jako motýl
od svého zrodu
až do svého konce.
 MORI RESTAT. tomu zbývá zemřít.  |
 |
Článek Pomůžete?
Komentáře k článku: Pomůžete?
cernaruze: Jo. Ale neber to tak tragicky. Operované zlomeno-zhojené levé koleno, pravý bedrový kloub a zlomeno-zhojená levá ruka mne přivádí k šílenství. Tedy ta bolest.
A tak blbnu alespoň tu.
P.S.: Jinak jsem zdravá. Myslím.
cernaruze: Já vím. Před tvorbou ankety jsem měla mrknout, jak jdou barvy. Páč k zelené barvě naděje ta otázka vůbec nesedí. "Občas dost" jsem taková divná puntičkářka.
furie®blbne.cz: Já jsem ta poslední, kdo Ti tady do toho může mluvit, protože se moc neznáme, na blog jsem zaskočila čas od času, ale považovala jsem ho za jistotu serveru, třeba jako je Večerníček v televizi, snad Tě tím přirovnáním neurazím
Jsem ráda, že tu jsi aspoň takhle.
hanka*: Leni, já vážně nevím, kterou možnost v anketě vybrat. Ty sama si musíš položit otázku, jestli chceš dál v psaní pokračovat, jestli tě to ještě baví a přináší určité uspokojení, jestli by ti po těch letech chyběl blog a blogoví přátelé...
Za sebe můžu říct jen tolik - byla bych moc ráda, kdybych si i nadále mohla přečíst, co je u tebe nového, podívat se na pěkné fotky (hlavně na roztomilou Emičku), sem tam si zasoutěžit, občas se zasmát, občas se zamyslet nad tvým povídáním... A popravdě řečeno je mi úplně jedno, jestli změníš vzhled a budeš psát tady nebo jestli to tu zrušíš a přestěhuješ se jinam, hlavně aby tu někde pokračovalo to, co jsem vždycky měla moc ráda. Jo, to bych si přála. 
cernaruze: Tu otázku si pokládám dokolečka dokola. Jednou ano, pak ani ne...
Děkuji za napsání a budu to ještě probírat. Ty dvě JÁ se furt perou.
vik*: Kliknul jsem na možnost poslední, ale jak psala Hanka, záleží čistě na Tobě, zda-li chceš v psaní pokračovat, kde a jaký grafický kabátek svému místečku chceš dát. 
cernaruze: Ano, napsala jsem to ve chvílích, kdy jsem se nemohla plně na nic soustředit. Jsou to jen tři věty, pokud počítám i nadpis a poděkování. A jedna anketa. Vlastně je to jen zjišťování, co si myslíte o těch otázkách. Rozhodnu stejně já.
iva*: Leni, záleží jen na tobě, jetli budeš chtít pokračovat, ale doporučovala bych rozhodně blog nerušit, ale pokud nemáš náladu pokračovat, dát si chvilku odpočinku. Rušit můžeš vždycky, ale myslím, že by to byla škoda.
ivi: Fakt Lenka, skús to vydržať, ja sem chodím hlavne kvôli Tebe, resp. Ty si ma inšpirovala, ani o tom nevieš, odkedy sme sa nezávisle stali prihliadajúcimi následkom tej samovraždy v BA, pamätáš? Ja zatiaľ nemám sily na vytvorenie vlastného blogu, ale už som sa tu porozhliadala, mnoho ľudí mi tu prirástlo k srdcu, ani o tom nevedia nakukujem 
možno tu mi je to blízke aj tým, že polovica krvi, ktorá mi koluje v žilách je česká 
prajem Ti mnoho, mnoho síl 
cernaruze: Jejda, si ma našla? Čo by som nepamätala. Ak sa tu usadíš, daj vedieť. Prípadne poradím, pomôžem.
Veľká vďaka za Tvoju návštevu a komentár. Dosť ma to povzbudilo.
ivi: Našla som Ťa sledujem Tvoju krížovú cestu, len sa nevzdávaj, keby som Ti mohla nejako pomôcť bola by som rada, mnohé som si preskákala tiež a viem, že občas musíme byť sebeckí, aby sme vedeli potom ďalej pomáhať, takže prajem veľa sily a aj sebectva 
cernaruze: hm, pred chvíľou som na jednom blogu zanechala komentár ohľadne empatie a egoizmu. Že príliš empatie je človeku mnohokrát veľkou záťažoua treba aj štipku egoizmu, ba niekedy aj viac ako štipku. Kvôli rovnováhe, inak...
ivi: Hovorí sa, že bližšia košeľa ako kabát, tieto životné múdrosti majú určite veľa čo do seba, ináč by neprežili, empatia je super vec, ale tak ako so všetkým, nesmie sa moc preháňať a sebectvo sa tiež nesmie preháňať, ale niekedy je to otázka "života a smrti" a preto treba niekedy načúvať inštinktu 
hadimrška: Lenko! ať tě ani nenapadne něco rušit! Takové myšlenky máme občas každý, tak hlavu vzhůru a piš! Vypiš se ze všeho co tě trápí a bolí! Já to dělám tak, že píšu, pak to dám do svého tajného šuplíku a píšu dál, pro ostatní.
jaruš: Už jsem si té ankety všimla, když ještě byla v levém sloupci, po straně. Klikla jsem na upravit a nerušit, a to jen proto, že tam nebyla možnost, psát bez úprav dál. Nevím co mají všichni proti černé. Je to barva elegantní a k názvu blogu, Černá růže, se hodí. Prosvětlila jsi to tady Leni z citem, elegance nezmizela.
cernaruze: Tu anketu jsem předem nepropracovala. Ano, chybí tam ještě nějaká možnost. Ale 24 hodin den co den jsem v bolestech - prášek vemu maximálně na noc. Stav se mi hodně zhoršil.
Ano, černou nemohu vyhodit, bylo by to přinejmenším podivné. Moc se mi nechtělo v css stylu něco měnit, ale nakonec jsem změnila kód barvy na dvou místech, víc jsem zatím nestíhala. Sedí mi tu věčně oba chlapi. K tomu hokej...
Děkuji za pochvalu, samotné se mi to tu celkem líbí. Víš, na někoho působí černá depresivně. S tím nic nenadělám. Chápu.
mi-lada: S povděkem kvituji tu změnu okolí na žlutou. Nejde o to jakou barvu má Tvůj blog, jde o to, aby ta barva nekopírovala Tvoje pocity. Klidně piš do černé, hlavně ať sama nemáš černou náladu.
ginna: Já bych ten vzhled ani neměnila, ale já jsem taková BLACK GIRL
Ale tenhle, prosím, neruš..
cernaruze: Vzhled jsem mírně upravila, bylo to tu úplně černé. Ta žlutá tomu dala šmrnc, si myslím. Já ráda kombinaci černá a stříbrná, ale to tu jaksi...
Rušit. Zatím ne. Tento blog má za sebou dlouhou cestu. Je již na čtvrtém místě, ale stále je.
marcelka-celestine: Milá Leni,já bych Tě ráda pozvala na moje nové čteníčko a hlavně do své nové rubriky: Podstata inspirace - diskuse, potěšilo by mě, kdybys ji navštívila a vyjádřila svůj názor na téma a jestli rozjet diskusi nebo ne. Potřebuji podporu od Tebe, Ty jsi z těch, která by mně mohla rozumět! Díky moc! Měj se hezky! M-C
cernaruze: Tak už se stalo. Ale jak jsem napsala, je to náročné na psaní a nevím, zda dlohé polemiky nedradí případné čtenáře.
marcelka-celestine: Těžko říct, každý vidí jinak, časem to zjistíme! Ještě jednou VELKÝ dík, více jsem odepsala u sebe, teď už jen krátce! Krásné snění! M-C