Pane Bože,
proč Tě neslyším, proč???
Cítím,
promlouváš ke mně,
ale já Tě neslyším...
Ty slyšíš pláč mé duše,
je znavená,
vyslyš,
prosím,
její prosby...
Hledám,
hledám ten klíč,
co se stratil,
hledám a nenacházím.
A bloudím,
bloudím bez světla...
A žízním,
hladovím...
Ty jsi tu,
já vím,
ale mé oči jsou slepé
a sluch neslyší...
Ó, prosím, pomoz...
Já vím,
žádám mnoho,
každé Tvé dítě se na Tebe obrací.
S prozbou,
s důvěrou
a snad i s poděkováním.
Já přicházím s prozbami a s vírou v Tvou nekonečnou lásku.
Prosím jen o malou kapku,
která uhasí bolest žízně.
Prosím o malé světýlko,
aby se má dušička zaradovala.
Prosím o slovo,
které mně nasytí a posilní.
Otče,
prosím, moc prosím,
ale učiň podle Své vůle,
ne mé,
neboť jen Ty víš,
co je pro Tvé dítě dobré.
Uslyším Tě opět???
Tvá slova jsou jak andělská hudba,
stýská se mi...
Bylo to tak nádherné
si s Tebou povídat.
Kdo to zažil,
nezapomene,
nemůže,
nedá se zapomenout.
Pane můj, Bože můj,
vyslyš, prosím, mé prosby, prosím.
AMEN
